Podle jeho slov stejně jako u chřipky či jiné bakteriální nebo virové infekce mohou být důsledky koronaviru fatální pro každého člověka – pro mladého a zdravého. Epidemiolog zdůrazňuje, že taková pravděpodobnost naštěstí není vysoká: smrtelné případy mezi takovými pacienty se neobjevují tak často.

I zdravý člověk muže umřít na koronavirus

„Někdy se stává, že imunita vyvolává přehnanou reakci. Ze stejného důvodu umírali mladí v roce 1918 během španělské chřipky. Tehdy umírali lidé hromadně a bylo mezi nimi velké množství mladých. Reakce na patogen u nich byla přehnaně bouřlivá. V současné situaci s covidem-19 je u starších lidí nebezpečí vyvoláno tím, že je jejich imunitní systém oslaben, u mladých a zdravých může imunita jednoduše neadekvátně reagovat. Imunitní buňky se hromadí v plicích, produkty jejich životaschopnosti – cytokiny zvyšují propustnost ochranné stěny plicních váčků, pak se v plicích hromadí tekutina, takže se s ní člověk může jednoduše dusit,“ vysvětluje.

Připomíná, jaká byla úmrtnost na těžký akutní respirační syndrom (SARS) v roce 2003 (úmrtnost byla kolem 9 %, u starších lidí se blížila k 50 %, pozn. red.). V této souvislosti tvrdí, že někdy může i jeden virus způsobit smrt zdravého člověka.

„Pokud má člověk ještě další nemoci, pak je riziko úmrtí samozřejmě vyšší. Prognóza je horší, pokud se vyskytnou přidružené zdravotní problémy. To platí zejména pro respirační onemocnění, chronická obstrukční plicní onemocnění, astma a chronickou bronchitidu a také srdeční choroby. Virus totiž způsobuje další zátěž na srdce. Ukázalo se, že nadváha je také rizikovým faktorem, stejně tak i diabetes,“ uvedl s tím, že starší lidé automaticky spadají do rizikové skupiny.

Radovanovič vysvětluje, že přehnaná imunitní reakce se nazývá cytokinová bouře: produkty, které jsou produkovány bílými krvinkami, se hromadí a způsobují poškození organismu, jsou spojeny s tím, že imunitní systém reaguje příliš bouřlivě, neadekvátně bouřlivě.

Jak jsou léčeni zdraví pacienti s koronavirem

Epidemiolog tvrdí, že pokud jde o léčbu lidí, kteří mají pozitivní test na koronavirus, ale nemají chronická onemocnění a nespadají kvůli věku do rizikové skupiny, musí být umístěni do nemocnice a jejich stav musí být pečlivě sledován.

„Nemáme lék, člověku nemůžeme dát nic na to, aby se z koronaviru vyléčil. Stejně jako kdekoliv na světě se léky předepisují pacientům v případě zhoršení stavu. Čekáme a reagujeme v případě potřeby, jedná se o takzvanou symptomatickou léčba. Léky se jim vybírají podle vyvíjejících se příznaků:  pokud pacienta bolí hlava, pak mu je podáván lék proti bolesti hlavy, pokud má vysokou teplotu, snaží se ji srazit. Ale co se mě týče, pak vždy říkám, že je lepší teplotu nesrážet. Člověku je z ní sice špatně, ale viru ještě hůř,“ myslí si Radovanovič.

Připomíná, že v boji proti koronaviru si nemůžeme dát antibiotika, jako je to v případě onemocnění způsobeného bakteriální infekcí. Podle jeho slov nyní probíhají experimenty s léky proti covidu-19, které jsou přímo určeny na léčbu jiných virů. Jedná se o léky proti HIV, hepatitidě typu C, proti malárii, jejichž původcem není bakterie ani virus, ale parazit.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.