Podle slov politologa jsou země V4 často pesimističtější ohledně budoucího vývoje než lidé v rozvojových zemích.

„Přitom tu máme relativně efektivní vládu, nízkou míru nerovnosti a fungující zdravotnictví. A do toho u nás vidím vychytralost, snahu počkat si, jak všechno dopadne,“ tvrdí.

Dle jeho slov máme ve vztahu k novému koronaviru vysokou preferenci bezpečí. Kromě toho máme však pocit, který nám říká, že se musíme postarat hlavně sami o sebe. Celá V4 má velmi malou důvěru v koordinované řešení, myslí si.

„Tuhle reakci u nás vídáme pravidelně. Až se například vrátí otázka dekarbonizace, zelené ekonomiky, první instinkt u V4 bude: nepouštějme se do žádných dobrodružství. Konzervativně si počkáme a všechny přechytračíme. Mám pocit, že tyto vzorce se opakují, a způsob, jakým se stavíme k pandemii, skutečně nese stopy naší historie,“ míní.

Hlubší kořeny

Podle názoru politologa jsme toto uvažování vykazovali již za Masarykovy republiky. Z toho důvodu to dle jeho mínění musí mít hlubší kořeny. Vyjádřil také své přesvědčení, že u Čechů toto souvisí s jistou touhou vyrovnat se Němcům, tedy ukázat, že umíme dělat stejně skvělé věci.

Dále zmínil ekonomickou závislost na Německu. Co se týče nějakých rad, pak politolog by nám doporučil orientaci na nějaké produkty, které vykazují velkou přidanou hodnotu nebo produkty, které vykazují jistou výjimečnost. On sám však zastává názor, že my jako země se touto cestou nevydáme, ačkoliv bychom mohli. Budeme tak stále zůstávat ekonomicky závislými na Německu.

Vysvětluje, že se musí zvyšovat lidský kapitál a vzdělání, jelikož nikdo neví, jak bude vypadat pracovní trh za dvacet let. Doporučuje také zapojení se do celoevropských projektů a důraz by mohl být kladen také na větší rozvoj sektoru služeb.

Dlouhodobá izolace

V rozhovoru došlo také na koronavirus. „Bojím se, že sami sebe dobrovolně uvrhneme do dlouhodobé izolace. Můžeme se dostat do situace, kdy třeba v Německu budou vyléčeny statisíce lidí, jejich zdravotní systém to zvládne a budou se chtít vrátit k plnému fungování ekonomiky. My můžeme být v zadržování viru ještě úspěšnější – nebudeme ale chtít riskovat otevírání se světu,“ tvrdí.

Podle něj však postup, kdy budeme myslet jen na to, kolik nás to všechno stálo, budeme hrdí, jak si s tím poradil krizový management, tudíž si nenavezeme problémy ze zahraničí, by nám mohl velmi uškodit. Vysvětluje, že bankovnictví nebo pojišťovnictví jsou jistým způsobem navázány na zahraniční majitele.

„Objevují se názory, podle kterých koronavirus ukázal, že spojená Evropa je hloupost, protože se s ním neumí vypořádat. Je to přesně naopak. Vidíme, jak propojený je evropský prostor: pár sjezdovek v Itálii dokázalo nakazit celý kontinent. Je pravda, že regulační aparát má Evropská unie málo výkonný,“ myslí si.

Dvě roviny

Podle něj má nutnost pomoci dvě roviny. Tou první je rovina symbolická. „Když pošleme vojenské speciály s týmy lékařů nebo přivezeme zahraniční pacienty, vydá to za miliardy přímých zahraničních investic. Kdybych byl expert na plíce, myslel bych si, že tohle je ekvivalent našich pilotů v britském letectvu. Oni nerozhodli druhou světovou válku. V podstatě jich byla hrstka. Navždycky ale zanechali historickou stopu,“ uvedl.

Druhá rovina je racionální. Politolog míní, že každý stát má jiný průběh křivky nákazy.

„Jestliže u nás máme kapacity k dispozici, teď máme vypomoci ostatním. Oni horečnatě budují kapacity, které mohou mít volné, až budeme v nejhorším my,“ konstatoval.

V neposlední řadě zmínil také Čínu a pohled, který na ni mají západní země. „Jsem přitom opatrný na tvrzení, že mají Číňané hegemonické ambice. Myslím, že jsou mnohem více zaměření dovnitř. A vnímám je také jako pragmatičtější, než jsme my. Západ má svou aristotelskou vědu, kdy přijdeme se základními tezemi, na jejichž základu interpretujeme úplně všechno a poznáváme, co je dobré a co špatné,“ řekl.

Lehký rasismus

Také poznamenal, že Čína je podle něj více eklektická a není tak tažena ideologickými principy. Ačkoliv se otřáslo sebevědomí Západu, „lehký rasismus“ zůstává vůči Číně stejný, míní.

„V okamžiku, kdy jsou schopní konkurovat americkým chytrým telefonům nebo jinému zboží, znamená to, že museli podvádět. To se tvrdí bez dokazování. Podobně jsme se chovali my Evropané, když jsme si říkali, že virus v Číně je jejich problém, protože jsou to ta nekulturní čuňata. Tímhle tónem mluvil třeba kardiochirurg Pirk, a myslím, že se nám takový přístup prostě vymstil,“ myslí si politolog.