Náměstkyně primátora města Moskvy pro sociální rozvoj Anastasia Rakovová novinářům dříve sdělila, že v Ústavu rychlé zdravotnické pomoci N. V. Sklifosofského a v Městské klinické nemocnici č. 52 už byly provedeny první transfúze krevní plazmy nemocným Covid-19 od dárců, kteří měli koronavirovou infekci a byli vyléčeni. Uvedla, že v Moskvě je už 11 lidí, kteří se uzdravili z Covid-19 a stali se dárci krevní plazmy. Transfúzi dostalo sedm pacientů, kteří se nyní léčí v městských nemocnicích.

Vývoje a testování této technologie se účastní Ústav rychlé zdravotnické pomoci N. V. Sklifosofského, Městská klinická nemocnice č. 52 a Krevní středisko O. K. Gavrilova. Imunitu dárců zkoumají společně s Národním výzkumným centrem epidemiologie a mikrobiologie N. F. Gamaleje. V budoucnu budou moci tuto technologii používat i jiné zdravotnické ústavy.

„Není možné plně nahradit léčbu transfúzí krevní plazmy dárců, kteří se vyléčili z Covid-19. Jde o pomocnou proceduru, která se používá, když chybí účinný lék. Protože v krvi uzdravených pacientů je protilátka, při transfúzi jejich krevní plazmy nemocnému se projevuje kladný efekt. Stoprocentní záruku vyléčení koronaviru to ale nedává,“ řekl Malejev v rozhovoru pro Sputnik.

Upřesnil, že transfúze musí být používána současně s léky, protože je třeba zabít virus a potlačit zánětlivý proces.

Podle jeho slov existuje řada dalších problémů spojených s transfúzí krve. Tato procedura předpokládá především odběr krevní plazmy u jiných pacientů, je tedy nutný jejich souhlas, a zdaleka ne všichni pacienti na to přistoupí, a ne všichni mohou být dárci. Kromě toho transfúze krve hned po jejím odběru u dárce znamená riziko nakažení pacienta hepatitidou nebo HIV, protože virus se nemusí projevit hned. Proto je plazma zpravidla uchovávána po dobu několika měsíců a před transfúzí dárce ještě jednou kontrolují – když je zdráv, bude transfúze bezpečná, vysvětlil Malejev.

„Navrhuji, aby byly připravovány z této plazmy proteinové komponenty, které se nazývají imunoglobulin, s tím cílem, aby se nepředávaly jiné infekce, tedy takový koncentrát protilátky vyráběný průmyslově. Může mít prevenční účinek a v malém množství pomáhat i v těžkých případech. V tomto případě nebude třeba vybírat dárce podle krevní skupiny, protože imunoglobulin bude vhodný pro všechny,“ zdůraznil Malejev.