Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec zastává názor, že se Česká republika v současné době nemůže považovat za suverénní či nezávislý stát. Již dříve český expert uváděl důvody, proč dnešní armáda ČR není schopná plnit svou základní úlohu, a sice zajišťovat bezpečnost občanů a nedotknutelnost českých hranic. Podle Štefce veškeré vojenské reformy během posledních desetiletí přispěly k tomu, že se česká armáda v současnosti stala nástrojem sloužícím zájmům nadnárodních korporací a Severoatlantické alianci, nikoliv vlastní zemi. 

Štefec nemá pochyby ani ohledně úlohy české diplomacie. Ve svém příspěvku na Facebooku totiž vyslovil názor, že ministerstvo zahraničí v čele s nynějším ministrem Tomášem Petříčkem není schopné prosazovat české národní zájmy.

„Když probíhal před nějakým časem boj o post šéfa ministerstva zahraničí, byla tato pozice nějakou dobu neobsazena. Nikomu to nevadilo, nic se nedělo. Napsal jsem tehdy, že je to jasným důkazem, že ČR není v pravém slova smyslu státem, ale jen obyčejnou kolonií bez vlastní zahraniční politiky,“ uvedl expert.

Následně Štefec upozornil, že český resort zahraničí nemá plnohodnotnou kontrolu nad zahraničněpolitickou agendou ani v rámci ČR. Řada českých politiků si totiž dovoluje různá prohlášení vztahující se k oblasti mezinárodních vztahů, aniž by k tomu měli jakékoliv pravomoce. „O zahraniční politice, dokonce i vůči velmocím, se rozhoduje na zastupitelstvech Prahy, Prahy 6 a Řeporyjí. Na posledně jmenovaném se jim dokonce vyhlašují války a chystají se popravy jejich ministrů zahraničí. Nikomu to nevadí a stále se nic neděje,” píše Jaroslav Štefec.

Opravdu Česko potřebuje své vlastní ministerstvo zahraničí?

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti Štefec tvrdí, že Česká republika by vlastně ani nepotřebovala mít ministerstvo zahraničních věcí. Právě proto ho Praha může klidně zrušit a ušetřit finanční prostředky. Místo ministerstva zahraničí může být zřízen například Úřad správy koloniálních záležitostí, což by úplně stačilo pro plnění základních funkcí dnešní zahraniční politiky českého státu, a sice převzetí a adaptace nařízení a pokynů z Evropské unie a Spojených států.