„Rusko zůstává přední velmocí v oblasti vytváření všech typů raket a ruské strategické raketové síly jsou důležitým prvkem vojenské strategie Moskvy ... počínaje blokováním přístupu / blokováním zón v místních konfliktech a konče dodávkou strategických jaderných zbraní k cílům nacházejícím se na jiných kontinentech,“ připomíná NI.

Autor například zdůraznil, že v Kaliningradské oblasti se také nacházejí raketové systémy, jejichž pomocí Rusko „může zablokovat část Baltského moře“.

NI cituje údaje z Centra pro mezinárodní a strategické výzkumy ve Washingtonu, podle nichž je ruská „sbírka“ raket, včetně dědictví SSSR, největší na světě. Autor se detailně zabývá třemi systémy.

Za prvé, jedná se o sovětský taktický raketový systém divizní jednotky Točka. V roce 1975 byl předán do výzbroje SSSR. Na Západě dostaly rakety kodifikaci SS-21 Scarab. Mohou mít různé typy bojových hlavic, včetně jaderných. Odpalovací zařízení stojí na obojživelném automobilovém podvozku, což značně zvyšuje jeho mobilitu. Příprava k odpálení trvá 16 minut.

Jak píše NI, „Točku“ postupně nahradil komplex Iskander, podle klasifikace NATO SS-26 Stone, který se vyznačuje zvýšeným dosahem a větší bojovou hlavicí. Tyto komplexy mají vysokou přesnost zasažení cíle a mají lepší ochranu během přepravy než jejich předchůdci.

Další typem je Onyx, píše NI, vyráběný v protilodní a pozemní verzi. Caleb Larsen zvláště vyzdvihl exportní úspěch těchto raket: zejména dodávky do Sýrie, Indonésie a Vietnamu.

Přestože některé rakety a zařízení, které Rusko zdědilo po SSSR, jsou trochu zastaralé, mohou být podle slov novináře použity pro zablokování Baltského moře v případě začátku konfliktu v Evropě.