Podle průzkumu veřejného mínění, který realizovala společnost Odoxa na žádost Institutu pro mezinárodní a strategický výzkum a novin Le Parisien, byla drtivá většina Francouzů (62 %) pro iniciativu Emmanuela Macrona ohledně vytvoření společné evropské armády.

Myšlenku společné armády přitom podpořili téměř všichni zástupci politických stran, s výjimkou zástupců strany Národní sdružení Marine Le Penové. Pro ty je obrana a bezpečnost primárně národní záležitostí, píší noviny.

Zároveň jsou Francouzi realisté, poznamenávají noviny.

„Ve skutečnosti naši občané vážně pochybují o tom, že společná evropská armáda někdy spatří světlo světa,“ tvrdí ředitel společnosti Odoxa Gaël Sliman.

Celkem 60 % lidí věří, že k takovému kroku v příštích 10 až 15 letech nedojde. A podle novin je tento skepticismus vcelku pochopitelný.

„Pokud existuje oblast, v níž Evropané přešlapují na místě, pak je to obrana. Země EU v čele s Německem se dlouhou dobu schovávaly pod americkým deštníkem – za pomoci vojenské aliance NATO,“ vysvětluje Le Parisien.

Nicméně, vlastní zásluhy Evropy v oblasti obrany nelze označit za bezvýznamné. Patří k nim například společné evropské ústředí v Bruselu, které čítá až 200 důstojníků (oproti 8 000 zaměstnancům velitelství NATO), stejně jako 35 vojenských operací realizovaných od roku 2003 či boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi ve Středozemním moři v rámci operace Sofie.

„Rytmus operací se však snižuje,“ poznamenává odborník na evropskou obranu.

Jedním z důvodů pro takové snížení je i odchod Velké Británie z EU, která má silnou armádu a značný rozpočet na obranu.

Noviny však poukazují na to, že dotazovaní Francouzi nepochybovali o odpovědi na otázku, s kým by se tato potenciální panevropská armáda měla utkat. Za nejnebezpečnějšího a největšího potenciálního nepřítele respondenti označili Rusko a prezidenta Vladimira Putina. Pro 35 % dotázaných tak byla Moskva hrozbou číslo jedna. Poté následovala Sýrie (29 %) a Severní Korea (28 %), kdežto Írán (s 12 %) vcelku zaostával.