
Slovenský lid si vybírá mezi dvěma kandidáty – pětačtyřicetiletou právničkou Zuzanou Čaputovou a dvaapadesátiletým místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem.
Prezident má legislativně na Slovensku velmi omezený vliv na politiku státu. Jeho funkce má tak spíše slavnostní charakter. Podle tamní ústavy je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, reprezentuje danou republiku v zahraničí a zároveň jmenuje premiéra a členy Ústavního soudu. Dále má právo vetovat návrhy zákonů, které přijali poslanci parlamentu. Ty však mohou být dvoutřetinovou většinou nakonec schváleny.
Současný prezident Slovenska Andrej Kiska se rozhodl, že vzhledem k řadě skandálů souvisejících s jeho minulou podnikatelskou činností nebude ve volbách znovu kandidovat.
V prvním kole voleb, které se uskutečnily dne 16. března, předstihli prezidentští kandidáti Čaputová a Šefčovič celkem 11 soupeřů. Čaputová přitom s velkým předstihem skončila na prvním místě. Získala celkem 40,57 % hlasů, kdežto pro Šefčoviče hlasovalo jen 18, 66 % voličů.
Tito prezidentští kandidáti se během předvolebních debat a diskuzí shodli na tom, že tím hlavním problémem společenského a politického života na Slovensku je korupce. Čaputová zopakovala, že „všichni občané republiky si zaslouží slušný život, a to nejen vybraní lidé, ale i ti starší“. Šefčovič zase chválil křesťanskou morálku a rodinné hodnoty v tradičním smyslu.
Diplomat Šefčovič dále uvedl, že je pro ukončení izolační politiky vůči Moskvě a že by chtěl hledat způsob, jak s ní znovu zahájit dialog. Čaputová, která nemá prakticky žádnou zkušenost v politice, poznamenala, že ruskou kulturu a historii vnímá pozitivně, ale zároveň uvedla, že Rusko mnohými akcemi zpochybňuje hodnoty a jednotu Evropské unie.
Aktuální informace o sčítání hlasů by měly být poskytnuty krátce po uzavření volebních místností a v neděli kolem poledne budou oznámeny konečné výsledky. Vítěz voleb se ujme postu prezidenta Slovenska dne 15. června.