Zatímco se Evropa zabývá svým východním sousedem, jihoameričtí členové západního vojenského bloku se mohou soustředit na Kubu, Venezuelu a Nikaraguu, a v těchto zemích pokračovat v ozbrojených zásazích s podporou Spojených států.

Není to tak dávno, co v květnu 2018 kolumbijský prezident Juan Manuel Santos oznámil vstup Kolumbie do NATO jako „globální partner“. S tímto statusem je jihoamerická země akreditována v sídle západního bloku v Bruselu, ale nebude povinna se účastnit vojenských operací aliance, upřesnil autor článku Marco Maier.

K dnešnímu dni se globálními partnery Severoatlantické aliance již staly Afghánistán, Austrálie, Irák, Japonsko, Mongolsko, Nový Zéland, Pákistán a Jižní Korea.

„V severoatlantickém regionu nejsou všechny tyto země. Nicméně vedou, nakolik je to možné, těsnou vojenskou spolupráci s Washingtonem, nebo jsou vazalové Spojených států a nebo jsou ve skutečnosti jen stále okupovány Američany,“ vysvětluje Maier.

Kolumbie však není jedinou zemí, která chce vstoupit do Severoatlantické aliance, pokračuje autor článku. Například nový brazilský prezident Jair Bolsonaro, který je považován za „loutku Spojených států“, by ochotně učinil svou zemi členem NATO. V tomto ohledu je podporován Washingtonem. Nedávno dala hlava Bílého domu, Donald Trump, jasně najevo, že vážně zvažuje členství Brazílie v Severoatlantické alianci nebo nějaké jiné formální spojenectví s jihoamerickou zemí.

Podle novináře z Contra Magazin, pokud Brazílie a Kolumbie skutečně vstoupí do NATO, mohou je následovat další země Jižní Ameriky, jejichž vlády těsně spolupracují se Spojenými státy.

 „Zatímco evropské země, členové NATO, se zabývají svým východním sousedem, tedy Ruskem, mohli by se jihoameričtí členové západního vojenského bloku soustředit na země s levicovými vládami (Kuba, Venezuela, Nikaragua ...) a podniknout ozbrojenou intervenci s pomocí USA,“ domnívá se Marco Maier.