Režisér vybral citáty z Hitlerovy knihy takovým způsobem, aby se obecenstvo zděsilo, když uvidělo paralely mezi předválečným Německem a současným Polskem, jehož úřady projevují stále větší toleranci vůči projevům fašistických názorů. Jakub Skrzywanek chce ukázat, že fašismus je ideologií, která se může obrodit, bude-li jen podpořena patřičnou propagandou.

Co to je? Další tvůrčí provokace? Provokace pro reklamu mladého režiséra anebo provokace, která má upoutat pozornost k problému jazyka nenávisti, který stále více proniká do našeho veřejného prostoru? A tedy i k problému přeměny nenávisti v činy?

Diskuse o těchto otázkách začala dlouho před premiérou a vyvolala velký rozruch. Všechny lístky na nejbližší představení už byly vyprodány.

Zpravodaj Sputniku přece jen dokázal představení shlédnout a pohovořit s režisérem, který mu vysvětlil svůj záměr. Podle slov Jakuba Skrzywanka, když rozebírají Hitlerův jazyk a myšlenky, kladou si autoři představení otázku: kolik bylo třeba pronést slov, aby došlo k holocaustu, a kolik ještě bude třeba pronést slov, aby se to opakovalo?

„Hovoříme o nenávisti. Proč se nenávist v naší společnosti dnes projevuje tak mohutně? A to nejen v polské. Má to globální rozsah. A tady vzniká tato zásadní otázka. Myslím si, že když si nevšimneme porovnání Mein Kampf s tím, co se děje dnes, pak už nevím, jaký ještě podnět budeme potřebovat, abychom se konečně probudili,“ řekl Jakub Skrzywanek.

Zpravodaj Sputniku se pokusil také zjistit názor diváků, mnozí z nich ale nechtěli mluvit, když uviděli kameru. Nicméně ti, kdo promluvili, podotkli, že představení na ně zapůsobilo velkým dojmem a dalo důvod k hlubokému zamyšlení. Tady je jen několik výroků spolubesedníků, kteří chtěli zůstat anonymní.

„Ten dojem je obrovský, velkolepá hra herců, může se z toho stát veliké představení,“ řekl muž středního věku.

Podle názoru mladého člověka je toto představení svého druhu varováním. Zděsila ho skutečnost, že Hitlerovy texty nebyly dosud z veřejného prostoru odstraněny, že jsou stále ještě tady a znějí hlasitě.

„Představení bude přijato kladně v různých společenstvích, mj. i neonacistů, pro něž je Hitler i nadále vůdcem. To se nedá vyloučit,“ řekl.

V předsálí představení živě posuzoval starší manželský pár. Dáma se přiznala: „Děsí mě to. Snažím se podobným tématům vyhýbat, zažila jsem přece fašistickou okupaci.“

Na otázku, jestli může představení vyprovokovat aktivizaci neonacistů, když se jim nabízí vůdcův text, odpověděla: „Bohužel, to se může stát. Na to je třeba dávat dobrý pozor.“

Kdosi se udiveně zeptal: „Viděli jste někdy neonacisty v divadle?“

Na premiéře žádní neonacisté nebyli. A co když přijdou na příští představení a zazpívají fašistický pochod?

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce