Je třeba vzdát hold americkým reportérům, kteří se neomezili na vypočítávání těch „pekelných sankcí“, které hrozí ruskému plynovému obru a jeho evropským partnerům. Hledali také a našli zdroje informací z druhé strany plynových barikád, které informovaly The Wall Street Journal o pravděpodobných odvetných opatřeních ze strany Německa a Ruska a také o možnosti, že do bitvy o Severní proud 2 může být zatažena i Čína.

V této chvíli podle amerických novinářů a jejich vysoce postavených zdrojů se plán sankcí skládá ze tří etap.

První etapa: zařadit do návrhu sankcí proti Rusku (to znamená do projektu takzvaného zákona o „pekelných sankcích“) další bod, který bude předpokládat zavedení opatření proti společnostem, které se účastní projektu ruského plynovodu, včetně investorů a firem pokládajících podvodní potrubí.

Druhá etapa: zavést sankce proti specializovaným společnostem, které se zabývají pokládkou potrubí Severního proudu 2 a výstavbou příslušné infrastruktury, a snažit se vyřadit z projektu všechny evropské investory.

Třetí etapa: zesílení diplomatického nátlaku na Angelu Merkelovou s cílem dostat ji do nepříjemné situace spojené s potřebou hájit „čistě ruský projekt“.

Vzhledem k tomu, že mezi republikánskými a demokratickými senátory a kongresmany je vidět shoda v otázce nutnosti poškodit Gazprom, je možné směle předpokládat, že takové změny návrhu zákona (pokud skutečně budou provedeny) snadno projdou kongresem a senátem a prezident Trump podpoří výsledek. USA začnou mít nejspíše problémy ve druhé etapě plánu. Zavedení sankcí proti společnostem pokládajícím potrubí jednoznačně vyvolá vážné protesty zemí, kde tyto společnosti platí daně: země budou nespokojené s vytvořením precedentu, kdy MZV USA a americký parlament mohou na základě svých zájmů rozhodovat, kde tyto společnosti mohou a kde nemohou pracovat.

Samozřejmě, že silně pokažené vztahy se Švýcarskem a Itálií (právě v těchto zemích se nacházejí společnosti, které získaly kontrakty na účast v budování ruského plynovodu) jsou sice přijatelnou, ale přece jen cenou za pokus zastavit Gazprom na cílové rovince. Mnohem vážnějším problémem je skutečnost, že, jak sdělily The Wall Street Journal zdroje v Gazpromu, „nejsložitější část plynovodu je už dokončena“. Vyřazení z projektu „potrubních“ společností může tedy zpomalit výstavbu plynovodu a zvýšit cenu stavby, ale nemůže ji zastavit. Kromě toho americký tisk tvrdí, že ruská strana načrtla na jednání s týmem Angely Merkelové schéma radikálního řešení problému sankcí: v případě nutnosti Gazprom vykoupí západní stavební společnosti a dokončí projekt samostatně. Podle tvrzení The Wall Street Journal byly tyto informace potvrzeny německými, evropskými i ruskými zdroji. Takový přístup se může zdát být drahým, ale pokud se podíváme na čísla, tak je to pro Gazprom (a/nebo pro ruský stát celkově) zcela řešitelný úkol. Jako konkrétní příklad můžeme uvést italskou společnost Saipem zabývající se ropným servisem a infrastrukturou (je to jeden ze dvou dodavatelů pracujících na Severním proudu 2, kterým USA vyhrožují sankcemi), úspěšnou na Milánské burze, což umožňuje více méně snadno určit její hodnotu. Údaje agentury Bloomberg ukazují, že tržní kapitalizace společnosti (to znamená celková hodnota všech jejích akcií) tvoří přibližně 5,34 miliard dolarů. Pro srovnání: pouze za rok 2017 Ukrajina získala podle hodnocení agentury Reuters tři miliardy dolarů za tranzit ruského plynu. Je lépe, snadnější a správnější jednou koupit dobrou infrastrukturní společnost se všemi jejími technologiemi, loděmi a aktivy (není důležité, jestli to bude konkrétní italská společnost, která zaujímá přední místo na světovém žebříčku, nebo někdo z jejích konkurentů), než mnoho let platit otevřeně nepřátelskému režimu v sousedním státě. Čísla ukazují, že dokonce i bez ohledu na geopolitické aspekty se taková investice „vrátí“ doslova za dva (!) roky.

Pokud plynovod přesto zůstane bez investic evropských partnerů kvůli americkým opatřením, ruská strana má také v záloze odvetné kroky, o nichž se dozvěděli američtí novináři: „V případě absence západních investorů státní ruské banky zaujmou jejich místo, možná s určitým čínským financováním.“

V tomto kontextu jsou pro nás obzvlášť zajímavá a pro USA velmi smutná nejen ruská odvetná opatření, ale i stanovisko německé strany, vysvětlené vysoce postaveným německým vládním zdrojem: „Sankce proti plynovodu budou znamenat konfrontaci nejen s Německem, ale i s celou Evropou. Přijmeme jakákoliv opatření, aby byl plynovod dokončen.“ Během přípravy materiálu o možných nových sankcích se noviny The Wall Street Journal dozvěděly, jak Angela Merkelová odrazila nedávný útok na Severní proud 2, který měl být skutečně zakázán poté, co Emmanuel Macron podpořil „rumunský projekt“ evropské plynové direktivy. Přední americké podnikatelské noviny tvrdí, že Merkelová osobně obvolávala všechny evropské nejvyšší vládní představitele a prováděla s nimi velmi tvrdé „výchovné besedy“. Po rozhovoru s Merkelovou prezident Macron okamžitě souhlasil s kompromisem a rumunský premiér utrpěl tak vážné psychologické trauma, že si jeho náměstek běžel stěžovat na chování německé kancléřky americkému ministru energetiky Ricku Perrymu.

Tiskový mluvčí Angely Merkelové potvrdil provádění těchto telefonních rozhovorů, ale odmítl poskytnout tisku jakékoliv podrobnosti. Zkrátka, i známá fakta stačí k tomu, aby německé stanovisko bylo křišťálově průzračné.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce