„Evropská unie má sloužit nám, a ne my jí“

V odpovědí na otázky portálu Napalete.sk Harabin vyjadřil kritický postoj vůči politice EU ohledně svých členů. Podle něj jsou nynější bruselské elity „nositeli politiky diktatury, zákazů, příkazů, vydírání a intrik“. Tyto elity přispívají k prohloubení migrační krize tím, že organizují příliv uprchlíků pomocí zkorumpovaných policistů.

Harabin se domnívá, že Evropská unie by se měla vrátit k původnímu poslání a myšlenkám, což předpokládá plněnípůvodních hospodářských cílů. Organizace má dodržovat normy mezinárodního práva a „fungovat na principech spravedlnosti, rovnosti, vzájemného respektu a kooperace na bázi výhodnosti“.

Kandidát na funkci prezidenta také poznamenal, že Ústava Slovenska má být hlavním dokumentem, kterým by se vláda a prezident měli řídit v rámci evropské politiky, protože rozhodnutí Bruselu, i když jsou nadřazená nad národní zákony, nemohou mít přednost před ustanoveními Ústavy.

Podle Harabina by se nejen Slovensko  mělo řídit národními zájmy, ale i ostatní členské státy EU. Uvádí, že se názor občanů EU mění v tomto směru. Pro dosažení změn ve prospěch národních vlád Harabin navrhuje posílit spolupráci v rámci Visegradské skupiny.

NATO nebo evropská armáda?

Dalším tématem rozhovoru byly otázky zajištění bezpečností Slovenska. Harabin zastává názor, že v současnosti lze pozorovat vznik nového mezinárodního bezpečnostního systému, v němž jsou aktivní noví globální hráči.

„Slovensko v mezinárodně-právních a bezpečnostních vztazích musí dělat vše pro to, abychom byli v těchto procesech aktivní, abychom si při dodržování závazků zachovali existenci a hranice, “ říká Harabin.

„Budu razit bezpečnostní politiku i ve spolupráci s členskými státy V4, aby toto území bylo beze zbraní, bez raket a cizích vojáků…“ uvedl. 

Podle něj je v zájmu Slovenska prosazovat mírovou politiku a vyhnout se zatažení země do konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem. Je proto důležité rozvíjet spolupráci jak v rámci NATO, tak i s Ruskem. Navíc Harabin zdůrazňuje, že smlouva NATO umožnuje Slovensku uzavírat bezpečnostní smlouvy s nečlenským státem (jako příklad uvádí podobnou smlouvu USA a Kosova), rovněž i nakupovat zbraně ze třetích zemí (Slovensko by podle něj mohlo koupit ruské MiGy, které jsou o jednu generaci modernější).

NATO je však podle Harabina historicky přežitá organizace, která „plynutím času sama zanikne“. V tomto ohledu navrhuje, aby financování nebylo směrováno na potřeby Aliance, ale na zdravotnictví, léky, školství, sociální péči pro důchodce a podobně.

Návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření evropské armády Harabin také nepodporuje. Říká, že existuje hrozba zneužití takové armády evropskými elitami k prosazování svých zájmů v členských státech. V případě vytvoření evropské armády je zásadní, aby byla uzavřena přesná smlouva o tom „na co a proti komu může být použita“.

O vztazích s Ruskem

Podle Harabina Rusko není pro Evropu hrozbou a nepřítelem, takový obraz byl vytvořen uměle. Kromě širší spolupráce navrhuje přijetí Ruska do NATO.

„Navrhnu přijetí Ruska do NATO, a když ho nepřijmou a budou to vetovat, což se dá očekávat, tak předem řeknu, že budu vetovat jejich návrh na přijetí Gruzie a Ukrajiny. Vždyť my nepotřebujeme provokovat Rusko,“ řekl.

Protiruské sankce Harabin také považuje za neúčinné a poškozující zájmy Slovenska a EU. V případě obsazení funkce prezidenta slibuje, že zahájí v Evropské radě hlasování o zrušení protiruských sankcí.

„Budu iniciovat spolupráci se zeměmi mimo EU - je pro nás důležité získat přístup na euroasijský trh. Spolupráci s Čínou, Indií či Íránem nám přece smlouva s EU nezakazuje,“ dodal.

Na závěr rozhovoru Štefan Harabin řekl, že Slovensko vždy patřilo do Evropy a nepotřebuje ukotvit ani na Východ ani na Západ. Slovensko má podle něj prosazovat multivektorovou zahraniční politiku, aby hájilo své zájmy dobrými vztahy se všemi zeměmi.