USA a Evropská unie společně vytvářejí strategii po východní Balkán, zaměřenou na akce proti pokusům o „zasahování“ Ruska do politiky této neklidné oblasti, uvádí Bloomberg s odkazem na zástupce náměstka ministra zahraničních věcí USA pro záležitosti Evropy a Eurasie Matthewa Palmera. Na čtvrtečním setkání s novináři v Záhřebu Palmer prohlásil, že Rusko se „velmi úporně“ snažilo zabránit nedávno dosaženým dohodám mezi Řeckem a Severní Makedonií a také podněcuje mezi bosenskými Srby separatistické nálady.

 „Zatímco USA a naši partneři chtějí, aby v oblasti východního Balkánu existoval řád založený na zákonech, normách, transparentnosti a řádné správě věcí veřejných, Moskva se domnívá, že jejím zájmům v regionu bude odpovídat takový jeho stav, kdy bude strádat následkem zmatků, nedůvěry, třenic a chaosu,“ cituje amerického úředníka  Bloomberg.

Podle Palmerova názoru k obnovení pozastaveného jednání mezi Srbskem a Kosovem, které přestaly komunikovat poté, co Bělehrad zablokoval žádost Prištiny o přijetí do Interpolu a ta jako odpověď na to zavedla clo na srbské potraviny, stačí pouze dočasné zrušení cla ze strany Kosova. Jak připomíná korespondent Bloombergu, tyto dvě země budou muset naladit své vzájemné vztahy, protože v opačném případě Evropská unie nebude zvažovat jejich kandidatury na připojení k bloku.

Pan Palmer vyjádřil naději, že vláda Kosova „podnikne všechny nutné kroky k pozastavení platnosti cel a k návratu k jednacímu stolu,“ uvádí se v materiálu. Prohlásil také, že nevylučuje změnu hranic mezi Kosovem a Srbskem kvůli urovnání vztahů mezi nimi – nehledě na to, že kosovský parlament zcela nedávno hlasoval za to, že k takovým změnám v rámci dohody se Srbskem nesmí dojít.

„Domníváme se, že všechny dohody mezi Srbskem a Kosovem musí pocházet od nich a být pevné a komplexní,“ řekl také Palmer. „Je zcela možné, k těmto dohodám budou patřit i změny hranice mezi Srbskem a Kosovem. USA nepodporují takové změny, ale nevylučují je. Naším cílem je zjednodušit uzavření komplexní dohody o normalizaci vztahů, založené na vzájemném uznávání obou stran.“

Kosovo vyhlásilo svou nezávislost na Srbsku v roce 2008 – téměř 10 let poté, co síly pod vedením NATO vyhnaly z jeho území srbská vojska, připomíná autor článku. Většina členských zemí EU uznala nový stát, ale Rusko a Čína podpořily Srbsko a Kosovo neuznaly, píše novinář.

Balkánský poloostrov je už dávno „geopolitickou arénou pro bitvy“ mezi Ruskem a Západem, domnívá se autor. Zdůrazňuje, že EU a NATO nedávno zvýšily svůj vliv v regionu tím, že k sobě připojily některé z jeho zemí. Další balkánské státy včetně Srbska, Kosova, Severní Makedonie a Bosny se také nacházejí v různých etapách jednání o vstupu do unie a aliance, což „často dráždí Kreml“, uvádí se v článku.