Z Metnarova hlediska terorismus, zejména hrozba globálního rozšíření lokálních teroristických buněk, je nebezpečím číslo jedna. Poté jdou kybernetické hrozby a nebezpečí ze strany Ruska.

V případě Ruska Metnar poukázal na přezbrojování ruské armády, přesuny vojsk, četnost cvičení nebo i na události z dalších oblastí někdejšího východního bloku.

Ministr obrany však poukázal na to, že umístění v tomto zebříčku nebezpečí není důležité, protože se „dynamika hrozeb” může velmi rychle měnit.

V současné době Ministerstvo obrany ČR připravuje podrobnou analýzu stávajících rizik ve světě, podle ministra je tato práce v závěrečné fázi.

Prohlášení o „ruské hrozbě“ občas slyšel z úst západních politiků. Moskva však opakovaně zdůrazňuje, že Rusko nikdy nezaútočí na žádnou zemi NATO. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova si to Aliance dobře uvědomuje, ale prostě tuto příležitost využívají k nasazení většího vybavení a praporů v blízkosti ruských hranic.

V říjnu loňského roku předseda vlády Andrej Babiš uvedl, že nepovažuje Rusko za hrozbu a doufá, že se vztahy mezi státy normalizují. Prezident Miloš Zeman také opakovaně upozorňuje na důležitost interakce s Kremlem a na marnost protiruských sankcí.