Lihhartová Palánová, která pracuje pro poradenskou společnost PwC, jež se věnuje rozdílům v odměňování v soukromých firmách, v rozhovoru pro portál Aktuálně.cz uvedla, že překvapivě nejhorší situace je u osob s vysokoškolským vzděláním. V průměru rozdíl mezi platy žen a mužů činí 22 %, v případě vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je to dokonce 29 %.

„Existují ryze ženské obory, ve kterých nejsou vysoké mzdy, to ano. Ale je statisticky potvrzeno, že největší rozdíly ve mzdách jsou mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Ženy s nejvyšším vzděláním mívají až o třetinu nižší mzdu než jejich kolegové. To je alarmující,“ říká expertka.

Přestože za nerovné odměňování v Česku hrozí pokuta až jeden milion korun, dokázat platovou diskriminaci není podle ní jednoduché. Ve své praxi se přitom setkala i se situací, kdy byl v některých firmách rozdíl až ve výši 100 %.

Důvodů pro takovou situaci na trhu práce je hned několik. Za prvé se jedná o historickou roli muže coby živitele rodiny, zatímco žena je ta, co se stará o děti a domácnost. A to i přesto, že v 21. století je situace mnohdy jiná.

„Dalším důvodem jsou kariérní pauzy u žen, které pečují o děti. Máme jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě,“ vysvětluje expertka. Ženám tak uniká praxe a novinky v oboru. S tím souvisí i problém nedostatku jeslí a státních mateřských škol. Často si ale ženy za svou situaci mohou i samy.

„Ženy se obecně podceňují a neřeknou si o vyšší odměnu. Nedůvěřují si, očekávají, že je někdo ocení sám, protože uvidí, jak kvalitní práci odvádějí. Ale to se většinou nestává. Ženy méně často vyjednávají o svém platu,“ vysvětluje Lihhartová Palánová.

Ve výsledku kvůli nerovnému odměňování přicházejí české rodiny v průměru o 6–7 tisíc korun měsíčně, což představuje zhruba 80 tisíc za rok, tvrdí expertka.

Mnohé firmy ale naopak usilují o rovné odměňování. Jedná se především o velké firmy a korporace, které si dávají záležet na tom, aby nikoho nediskriminovaly.