
Cesta po Rusku začala pro režiséra filmu Přání k mání a jeho tým ve městě Chanty-Mansijsk. Právě tam se konal filmový festival Duch ohně. Poté Karas zamířil do Moskvy, kde divákům v Ruské státní dětské knihovně osobně představil své dílo.
Pohádka Přání k mání vypráví příběh mladého chlapce, kterému kouzelný dědeček umožnil splnit jedno přání. Chlapec s ním však musí co nejlépe naložit. Hlavní myšlenku filmu režisér shrnul následovně: „Láska buď je nebo není. A žádné kouzelné přání s tím nic nezmůže."
Vít Karas se spolu se svým týmem a danou pohádkou, kromě festivalu v Rusku, zúčastnil také nedávného filmového festivalu Schlinger, který se konal v německém městě Chemnitz. Dále byla pohádka představena v Polsku. V České republice tento snímek získal ocenění na MFF ve Zlíně.
Jde o vaši první návštěvu Ruska?
Ano, jsem poprvé v Rusku a poprvé i v Moskvě. Má cesta začala v ruském městě Chanty-Mansijsk, ve kterém jsem navštívil 17. ročník mezinárodního festivalu Spirit of fire (tedy Duch ohně). Měl jsem zde dvě nebo tři projekce. Se svým týmem jsem byl na různých místech, například v Nižnevartovsku, Megionu a jinde.
Co dalšího byste chtěl ještě natočit?
Těch věcí je strašně moc. To se ale pořád vyvíjí a mění. Je to těžké, protože sehnat peníze na film je čím dál tím těžší a těžší. Mám například dobrý nápad. Existuje jeden slavný český komiks Lips Tullian, který nakreslil Kája Saudek. Tohle bych si přál natočit. Byla by to taková historická a dobrodružná komedie, jako Fanfán Tulipán nebo Tři mušketýři. Zájem o natáčení tohoto filmu ale projevil jen německý producent. V Česku však bohužel není nikdo, kdo by do toho chtěl investovat. Ten film by stál asi pět milionů eur.
Co vás povzbuzuje k této práci?
No, to je jednoduché. Já si totiž nedovedu představit, že bych dělal něco jiného. Řeknu to takhle — každé dítě, podle mého názoru, chce být kouzelníkem. To si opravdu myslím. Když mi bylo pět let a byl jsem v mateřské školce, viděl jsem film Karla Zemana Cesta do Pravěku. Pak jsem viděl dokument, díky kterému jsem vlastně pochopil, že to není doopravdy. A to jsem si opravdu myslel, že to doopravdy je. A tehdy jsem pochopil, že je to všechno jako kouzlo. To největší kouzlo, které jsem doposud viděl. Dělat filmy je pro mě opravdu jako kouzlit, tedy být opravdovým kouzelníkem a brát lidi do jiných světů.
Už tenkrát, ještě v mateřské školce, jsem se rozhodl, že tohle budu jednou dělat. Mí rodiče a všichni okolo mi na to samozřejmě řekli: „No, jasně. To víš, že z toho vyrosteš," a tak dále. No, a já jsem z toho ještě tak nějak pořád nevyrostl.
Je to jako když se ve vás rozzáří oheň, jako když se zamilujete. A ta láska mi vydržela nejdéle za celý život. Je to takový stabilní vztah, takže ještě pořad hořím. A dokud budu hořet, tak to budu dělat.
Vít Karas se narodil v roce 1978 v českém městě Cheb. Po studiu na střední škole pedagogické studoval na DAMU a FAMU. Karas se stal populárním režisérem poté, co pro Českou televizi natočil několik známých vánočních pohádek. Jedná se například o pohádky Micimutr či O pokladech. Karas, který se inspiruje také románovými detektivními příběhy, dále natočil dvanáctidílný detektivní seriál Kapitán Exner. Ten v roce 2017 vysílala TV Prima.