V době, kdy Pákistán odmítá, že byl jeho stíhací letoun sestřelen, vojáci v Novém Dillí dokonce předvedli část rakety údajného amerického letounu, o kterém říkají, že sestřelili. Sputnik tuto otázku probral s Robinderem Sachdevem, politickým analytikem a prezidentem i zakladatelem nezávislého analytického centra Institutu Imaglndia v Novém Dillí.

Je známo, že diplomatické vztahy mezi Pákistánem a USA se zhoršily s nastoupením prezidenta Trumpa. Co můžete říct k těmto konkrétním výhradám?

Domnívám se, že v podstatě existují dva aspekty. Za prvé v době prodeje F-16 Pákistánu existovaly dvě pozice. Podle informací ve veřejném přístupu se uvádělo, že letadla budou využívána pouze v protiteroristických a obranných cílech. Ale my víme, že slovo „obranný" má na mysli také operativní úkoly. Za druhé nevíme, jaká byla podepsána dohoda s koncovým uživatelem, protože informace o této dohodě není veřejná.

Co můžeme očekávat? Za prvé pákistánské zapírání o použití F-16. Jestli se nakonec dostaneme k formulacím, že ano, F-16 vzlétly, tak v takovém případě by Pákistán mohl tvrdit, že konaly pouze v rámci území Pákistánu. Jednoduše může Pákistán v tomto smyslu nadále tvrdit, že letouny vzlétly pouze kvůli obranným úkolům.

Situaci komplikuje to, že na území Indie byly objeveny úlomky rakety AMRAAM — americká řízená raketa třídy vzduch-vzduch středního doletu. Tím Indie může říct, že tyto rakety byly použity proti Indii a spadly na území Indie. Ale jestli to byl F-16, protože aspoň Indie to tvrdí, ale Pákistán tvrdí, že to F-16 nebyly. Tak to možná mohl být JF-17, jedno z letadel čínské výroby. Ale použitá raketa je klíčový důkaz. Raketa AMRAAM je instalována pouze na F-16. Proto si myslím, že situace je nejasná. Spojené státy si vyžádaly od Pákistánu vysvětlení. Tak počkejme, co Pákistán odpoví.

Dané informace se k nám dostávají na pozadí, kdy Islámábád propustil zajatého pilota, což bylo oceněno jako znak míru. Nakolik je vysoká pravděpodobnost, že se situace může ještě více vyostřit a dostat se mimo kontrolu? Teď to vypadá, že se situace přece jen trochu uklidnila. Co si o této situaci myslíte vy?

Skutečně. Představme si, že jedním pozitivním výsledkem v tomto incidentu se stalo, že po teroristickém útoku v Kašmíru 14. února vznikl nový kotouč napětí mezi Indií a Pákistánem. Indie přijala některá opatření a Pákistán oznámil, že přijme odvetné kroky atd. Incident s tímto vzdušným bojem nebo srážkou a také zajetí a osvobození indického pilota zřejmě pozastavily toto ohnisko napětí, které by v opačném případě pravděpodobně nabíral na obrátkách určitou rychlostí — nemohli jsme předpovědět, k čemu dojde dále. Nakonec jedním z pozitivních výsledků této epizody minulý týden bylo to, že nyní jsou všichni v klidu a nastoupila pauza. Ale ano, Indie stejně bude nadále trvat na svém a uvidíme, jakým způsobem lze likvidovat základny teroristů v Pákistánu. Ale v současnosti jsou vojenské akce z indické strany pozastaveny. Teď je klid.

Krize mezi Indií a Pákistánem

Krize mezi Indií a Pákistánem se vyostřila po 14. únoru, kdy se sebevražedný atentátník odpálil u kolony indické polovojenské policie. V důsledku toho zemřelo celkem 45 lidí. K odpovědnosti za útok se přihlásila islámská skupina Džaíš-e-Muhammad.

Indie obvinila Pákistán z podpory teroristických skupin. Incident zkomplikoval již napjaté vztahy mezi zeměmi, a postavil region na pokraj vojenského konfliktu.

Mezinárodní společenství je znepokojeno zhoršením vztahů mezi oběma jadernými mocnostmi a vyzývá strany k dialogu